Automatický překlad. Závazný je anglický text. Číst anglicky
1. Úvod: strategický rámec a nová geopolitická realita
Energetická politika už není pouze otázkou ekonomiky nebo ochrany životního prostředí; stala se rozhodujícím faktorem přežití Evropy jako geopolitické mocnosti. Události posledních let byly krutým probuzením. Odhalily bolestnou pravdu: energetická strategie Evropské unie stála na zbožných přáních, nikoli na fyzikální realitě.
Musíme to říci jednoznačně: extrémní zranitelnost Evropy vůči vnějším energetickým šokům nebyla historickou náhodou. Byla předvídatelným důsledkem strukturálně chybného úsudku – za nímž stálo především Německo a který pak napodobily další evropské státy.
Odklon od jaderné energie, stabilního a domácího zdroje energie, ve prospěch rostoucí závislosti na ruském plynu byl historickým strategickým selháním. Tato volba podřídila geostrategickou nutnost domácím protijaderným náladám, s důsledky, které nyní musí Evropa nést.
Rozhodnutí opustit jadernou energii – spolehlivý domácí zdroj energie – ve prospěch jednostranné závislosti na ruském plynu bylo historickou strategickou chybou. Podlehlo protijaderným hnutím, místo aby naslouchalo geostrategické nutnosti.
Evropa je dnes sevřena mezi agresivní surovinovou dominancí Ruska, státně kapitalistickou silou Číny a protekcionistickou průmyslovou politikou USA. V tomto globálním systému nemůžeme obstát, pokud budou naše náklady na energii výrazně vyšší než u našich konkurentů. AVE Europa zastává názor, že éra ideologických energetických experimentů skončila. Potřebujeme okamžitý návrat k realismu. Musíme z EU učinit nejen regulátora, ale i silného, suverénního aktéra, který si dokáže zajistit vlastní životní tepnu.
2. Vize a politický závazek
AVE Europa usiluje o federální Evropu, která si na světové scéně získá respekt. Skutečná suverenita není možná bez energetické nezávislosti, která pohání klíčový evropský průmysl a inovace. Naší vizí je kontinent, který má svůj osud ve vlastních rukou a kde je energie hojná, cenově dostupná a čistá.
Záměrně rozlišujeme mezi „zelenou energií“ (často ideologickou nálepkou) a „čistou energií“ (věcným popisem). Hlásíme se k té druhé. Podporujeme každou technologii, která efektivně a spolehlivě dodává nízkouhlíkovou elektřinu.
- Odmítáme politiku úpadku a odchodu průmyslu.
- Činíme si nárok na technologické prvenství.
- Zavazujeme se vrátit evropský jaderný průmysl na jeho někdejší pozici světové jedničky.
Boj proti změně klimatu považujeme za zásadní prioritu. Jsme však přesvědčeni, že tento boj vyhraje evropské inženýrství a inovace. Federální Evropa musí být energetickou velmocí, dost odolnou na to, aby přestála geopolitické bouře.
3. Hlavní struktura: strategické pilíře
I. Pilíř první: kapacita, suverenita a jaderná renesance
Cíl: Obnovit naši schopnost zajistit „základní zatížení“ a ukončit nebezpečnou závislost na nepřátelských mocnostech.
1. Selhání nestálosti
Musíme být upřímní ohledně omezení současných obnovitelných technologií. Vítr a biomasa sice mají svou roli, ale ukázalo se, že samy nestačí k zásobování těžkého průmyslu. Jsou přerušované a nestálé. Moderní ekonomika nemůže fungovat jen tehdy, když fouká vítr nebo svítí slunce. Pokus překlenout tuto mezeru dovozem plynu z Ruska selhal. Proto se musíme vrátit k jediné osvědčené, škálovatelné nízkouhlíkové technologii, která funguje nepřetržitě: jaderná energie musí být rozšířena tak, aby převzala podíl na celkové výrobě, který dnes zhruba připadá na fosilní paliva, a dala nám mix 50/50 obnovitelných a jaderných zdrojů.
2. Evropská jaderná aliance
AVE Europa vyzývá k masivní reindustrializaci jaderného sektoru.
- Velké státní investice: Energetický sektor je příliš důležitý na to, aby mohl selhat. Protože jaderné elektrárny vyžadují vysoký počáteční kapitál (CAPEX) a jejich výstavba trvá dlouho, samotný volný trh často váhá. Potřebujeme podporu „velkého státu“ – garantované úvěry a přímé investice – ke snížení rizik těchto projektů.
- Geografické zaměření: To je obzvlášť naléhavé pro střední Evropu a státy, které nemají přírodní podmínky pro velké vodní nebo větrné elektrárny. Jádro vyrovnává tyto rozdíly a umožňuje těmto státům být nezávislé.
- Technologie a patenty: Musíme zajistit, aby duševní vlastnictví zůstalo v Evropě. Nemůžeme reaktory jednoduše dovážet z Jižní Koreje nebo Číny. Musíme vyvíjet vlastní malé modulární reaktory (SMR) a technologie IV. generace zde a udržet patenty, pracovní místa i odbornost uvnitř našich hranic.
3. Zabezpečení dodavatelského řetězce (strategie „friend-shoringu“)
Nesmíme vyměnit závislost na ruském plynu za závislost na ruském obohaceném uranu. Potřebujeme robustní strategii diverzifikace zásob paliv, jako jsou uran a LNG, i surovin pro výrobu energetických technologií, včetně lithia a vzácných zemin, se striktním zaměřením na spřátelené nebo stabilní partnery:
Uran:
- Austrálie: Musíme upřednostnit hluboké strategické partnerství s Austrálií, která drží přibližně 30 % světových zásob uranu. Je demokratickým spojencem a stabilním partnerem a pomůžeme jí tak čelit kritickému vlivu Číny v regionu.
- Afrika: Měli bychom navázat spolupráci s Namibií a Demokratickou republikou Kongo (DRK). Tyto státy disponují obrovskými zásobami (odhadem 3 až 4 megatuny). Musí však jít o partnerství rovných, které zajistí stabilitu a vyloučí čínské vměšování.
- Střední Asie: Posílení vazeb s Kazachstánem je nezbytné k obejití ruské logistické kontroly. Evropský „odchod od jádra“ byl katastrofou; „návrat k jádru“ musí stát na bezpečných a rozmanitých dodavatelských trasách.
- Rozšířit konverzní kapacity v Evropě (Orano a Westinghouse) a v Kanadě (Cameco) a omezit ruskou účast.
Plyn/LNG:
- USA převzaly významný podíl dovozu plynu do EU. Místo výměny jedné závislosti za jinou musíme hledat alternativní dlouhodobé partnery, jako jsou Norsko, severní Afrika, Ázerbájdžán a Katar. Musíme také zvýšit domácí těžbu z polí, jako jsou Cronos a Neptune Deep.
Lithium:
- Musíme usnadnit domácí těžbu, například v projektu Barroso, a zavést čisté technologie rafinace, jako je přímá extrakce lithia (DLE) a geotermální lithium. Diverzifikace dovozu by mohla hledat vazby na Namibii a podporu srbského projektu Jadar. EU musí výrobcům baterií pomoci s nákupem elektřiny, aby zaručila jejich konkurenceschopnost vůči americkým výrobcům.
4. Budování odolné energetické infrastruktury
Musíme zajistit, aby evropská energetická infrastruktura odolala přírodním i člověkem způsobeným škodám. Zákon má vyžadovat, aby výroba a distribuce energie na všech úrovních uplatňovaly princip n-1 a zajistily tak redundanci v celé síti, od výroby po koncového spotřebitele.
5. Digitalizace elektrizační soustavy
Aby byla síť efektivní a zvládla decentralizovanou výrobu elektřiny, musí být elektrizační soustava plně digitalizována, včetně chytrých elektroměrů pro všechny spotřebitele.
II. Pilíř druhý: uspořádání trhu, řád a konkurenceschopnost
Cíl: Opravit nefunkční cenový systém a zajistit dlouhodobou jistotu investic.
1. Strukturální debata: kapacitní trh vs. trh pouze s elektřinou
Evropa stojí před zásadní volbou, jak uspořádat svůj trh s elektřinou. „Trh pouze s elektřinou“ (kde jste placeni jen za vyrobenou kilowatthodinu) nedokázal motivovat k dlouhodobé bezpečnosti. Odrazuje od investic do záložních zdrojů.
Řešení: AVE Europa důrazně prosazuje kapacitní trh.
Logika: V tomto systému jsou výrobci placeni nejen za elektřinu, ale za dostupnost, tedy za připravenost vyrábět, když je soustava potřebuje. Tento model výrazně zvýhodňuje jadernou energii, která na rozdíl od větru nebo slunce nabízí spolehlivou a stálou kapacitu.
2. Role soukromého sektoru
Zatímco stát musí poskytnout počáteční „velkou investici“ a regulatorní záruku, provoz a inovace by měly být v rukou evropských soukromých firem. Chceme symbiotický vztah: jasné oddělení distribuce a výroby je pro efektivní účast na trhu nezbytné. Soukromá výroba přináší tržní efektivitu a konkurenci, zatímco veřejně vlastněná síť chrání spolehlivost a rovný přístup.
III. Pilíř třetí: geopolitická odolnost a ochrana
Cíl: Využít energii jako nástroj zahraniční politiky a federální obrany.
1. Infrastruktura jako obrana
Ve federální Evropě je energetická infrastruktura infrastrukturou národní bezpečnosti. Plynovody, sítě a servisní centra musí být chráněny se stejnou důsledností jako vojenské základny. Za našimi hranicemi musí evropské energetické trasy a energetické partnery zabezpečit evropská vojenská a diplomatická síla. Musíme být schopni udržovat vlastní elektrárny bez spoléhání na zahraniční techniky. Kapacity pro údržbu a opravy musí být plně v rukou EU.
2. Realismus v obnovitelných zdrojích
Jsme pro obnovitelné zdroje tam, kde to dává smysl; solární panely dávají smysl ve Španělsku, ve Finsku menší. Uznáváme však, že Evropa nemůže přežít jen z obnovitelných zdrojů. Potřebujeme přístup „nejprve základní zatížení“. Zároveň jasně vnímáme rychlý technologický pokrok, který probíhá – zejména v bateriovém ukládání energie, kde se v příštích letech očekávají zásadní průlomy. Přesto jsme realisté: dnes, zítra ani v příštích letech se Evropa nemůže spoléhat pouze na obnovitelnou energii.
3. Jak čelit globálním rivalům
Roztříštěná Evropa je slabá. Rusko staví členské státy proti sobě. USA lákají naše firmy nízkými cenami energie (zákon o snižování inflace). Čína ovládá dodavatelský řetězec solární energetiky. Obstát může jen federální Evropa. Spojením našich zdrojů a vytvořením jednotného energetického trhu opřeného o jádro můžeme vytvořit blok dost silný na to, aby zajistil nezávislost a zabránil energetickému vydírání. Musíme dát našemu průmyslu energii, aby mohl přímo konkurovat americké a čínské průmyslové základně, aniž by se spoléhal na nepřátelské mocnosti. Energeticky vysoce náročná odvětví extrémně zatěžují elektrickou infrastrukturu, která vyžaduje spolehlivé dodávky. K tomu potřebujeme možnosti: více plynovodů, rozmanité dodavatele a obrovské zásoby, které zaručí naši autonomii.
4. Uvedení do praxe a správa
Aby se tento postoj stal politickou realitou, navrhuje AVE Europa tato institucionální opatření:
- Zřízení EESC (Evropské rady pro energetickou bezpečnost): Federální orgán, který bude koordinovat národní energetické plány a zasahovat proti každému národnímu rozhodnutí, jež ohrožuje kolektivní bezpečnost Unie (např. zastavit jednostranný odklon od jádra).
- „Jaderný suverénní fond“: Specializovaný finanční nástroj podpořený Evropskou investiční bankou (EIB), který bude poskytovat nízkoúročené úvěry na výstavbu nových reaktorů a modernizaci stávajících.
- Diplomatická pracovní skupina pro suroviny: Zvláštní vyslanec ESVČ, který do 24 měsíců uzavře obchodní dohody o uranu se strategickými mezinárodními spojenci, aby naše zahraniční politika vytvářela dynamiku a prohlubovala vzájemnou důvěru.
- Směrnice o reformě trhu: Evropská komise musí předložit legislativní návrh, který do roku 2027 převede vnitřní trh EU s energií na model kapacitního trhu, aby byli výrobci zajišťující základní zatížení finančně odměňováni za stabilitu, kterou poskytují.
- Rozvoj evropských energetických technologií: Učinit energetické technologie klíčovou součástí evropské průmyslové politiky, s podporou pro přilákání, zakládání a růst firem v tomto oboru a pro rozvoj potřebných talentů.