Strategie jedné Evropy

Automatický překlad. Závazný je anglický text. Číst anglicky

1. Úvod: vyhlášení politického bankrotu

Evropa stojí na pokraji nezvratné proměny. Tento dokument musíme začít krutým přiznáním současného stavu: dnešní stav naší vnitřní bezpečnosti a celistvosti hranic představuje úplné „vyhlášení politického bankrotu“ vládnoucího establishmentu. Je známkou hlubokého selhání státu, když jsou evropské národy nuceny každoročně vynakládat miliardy eur jen na stavbu betonových zátarasů a nasazování těžkých policejních jednotek kolem našich nejdražších tradic. Když se vánoční trhy, masopustní průvody a místní slavnosti – historické symboly evropské radosti a svobody – musí měnit v přísně střežené pevnosti, aby se zabránilo masakrům, byla společenská smlouva porušena.

Terorismus a útoky jsou naším velkým nepřítelem, ale z velké části jde o nepřítele dovezeného. Nestabilita, polarizace, prudce rostoucí kriminalita a všudypřítomný pocit nejistoty, které dnes vidíme zejména v západní Evropě, nejsou přírodní jevy jako počasí; jsou přímým výsledkem politických rozhodnutí učiněných v Bruselu a v národních metropolích.

Establishment jako viník

Prohlašujeme jednoznačně: establishment většiny západoevropských a středoevropských zemí není v této krizi pouhým přihlížejícím; je jejím viníkem. Tím, že nezabezpečil naše vnější hranice a díval se jinam, kdykoli se mu to hodilo, stal se spoluviníkem chaosu. Ať už z neschopnosti, morální zbabělosti nebo ideologické slepoty dovolil, aby se Evropa stala hřištěm nejen pro nejrůznější převaděče, oportunisty, teroristy a zločince, ale i pro naše geopolitické nepřátele.

Uznáváme geopolitickou realitu: cizí mocnosti – včetně Ruska, Spojených států a dokonce i strategických spojenců, jako jsou Turecko, Izrael, Saúdská Arábie, i samotných evropských států – destabilizovaly sousedství Evropy v severní Africe a na Blízkém východě špatně provedenou intervenční politikou. Výrazným příkladem je francouzsko-britská intervence v Libyi. I když Kaddáfího represe vůči demonstrantům činila impuls k zásahu pochopitelným, výsledku je třeba se poctivě postavit: rozdrobený stát uvězněný v trvalé nestabilitě a „otevřené dveře“ v severní Africe, jimiž prošly miliony migrantů. Za tato rozhodnutí nakonec platí Evropa jako celek.

Zejména Rusko dnes cynicky využívá a řídí migrační toky jako zbraň, aby vyvíjelo nátlak na evropské společnosti, vydíralo je a rozdělovalo. Zároveň velká část evropského establishmentu – zejména v západní Evropě, méně ve východní – masovou migraci vítala, podporovala, a dokonce rozšiřovala. Nesvatá aliance některých nevládních organizací, extrémního univerzalismu a obchodních zájmů vytvořila nekritickou „vítací kulturu“, která (přinejmenším v západní Evropě) zahodila veškerý rozum, a politiku, která se – ať ji její tvůrci prezentují jakkoli – ukázala jako společensky rozkladná a geopoliticky katastrofální.

K ospravedlnění tohoto kurzu se levicoví, zelení i centrističtí politici establishmentu často odvolávají na demografický přechod a tvrdí, že Evropa „potřebuje imigraci, aby zaplatila důchody“. Toto rámování je zavádějící. Redukuje hlubokou civilizační a společenskou otázku na úzký fiskální výpočet a přehlíží meze integrace, sociální soudržnost, dlouhodobé poměry závislosti i skutečnost, že masová imigrace demografický úpadek neřeší, ale jen odkládá – často za rostoucí politickou a společenskou cenu.

Platit cizím mocnostem miliardy eur za to, aby „neotevřely brány“, není udržitelná strategie a mělo by jít nanejvýš o dočasné opatření. Lepší alternativou je silná, jednotná vnější hranice Evropy, podpořená koordinovanou politickou vůlí, kapacitou k vymáhání práva a sdílenou odpovědností všech evropských států, která migračním tlakům účinně odolá.

2. Vize a politický závazek

Ave Europa prosazuje zásadní změnu paradigmatu: migrace do Evropy je privilegium, nikoli univerzální lidské právo. Musí se řídit velmi přísnými kritérii a musí být tvrdě zasloužená. Odmítáme narativ, že Evropa je otevřeným hřištěm pro celý svět. Evropané mají právo rozhodnout, s kým chtějí žít.

K dosažení tohoto cíle se musíme zaměřit na dvě klíčové fronty a uznat více postojů:

1. Reforma nefunkčního azylového systému

Současný azylový systém je hlavním motorem nepořádku. Musíme výslovně označit za problém samotný systém. „Právo na azyl“ již nemůže sloužit jako zadní vrátka pro neregulovaný vstup. Prosazujeme radikální přestavbu:

Externí vyřizování: V Evropě lze vyřizovat pouze žádosti o azyl od občanů států sousedících s EU. Ostatní by měly být vyřizovány v bezpečných třetích zemích. Na evropské půdě by žádné azylové řízení probíhat nemělo.
Věrohodnost dokladů: Zásada „bez dokladů žádné řízení“ musí platit bezvýjimečně, aby skončilo zneužívání právních kliček.
Dočasná řešení: Azyl by měl být striktně vymezen jako dočasná ochrana v kontrolovaných táborech s automatickou cestou k repatriaci, jakmile bezprostřední nebezpečí pomine, nikoli jako cesta k trvalému pobytu. Výjimky lze učinit pro uprchlíky, kteří vyvíjejí mimořádné úsilí stát se součástí naší společnosti (studium jazyka, dobrovolnická práce atd.), a to v počtech slučitelných se zachováním demografické stability. Mají být pečlivě vybíráni a v zanedbatelném počtu.

2. Za hranice narativu o „uprchlících“

Azylový systém je sice nefunkční, ale v některých zemích je jen špičkou ledovce. Miliony lidí přicházejících na pracovní, studijní a rodinná víza – byť „legálními“ cestami – představují stejnou výzvu pro evropskou jednotu a kulturní celistvost. Zejména ve Spojeném království.

Vízové razítko neruší dopad masových demografických posunů. Ať jednotlivec přijede na člunu, nebo komerčním letem, výsledek je stejný: rozmělňování a vymazávání evropské identity. Ave Europa proto požaduje přísné omezení všech forem mimoevropské migrace, aby zachování naší etnokulturní struktury mělo přednost před ekonomickým či byrokratickým pohodlím.

Evropané nechtějí multikulturalismus, chtějí asimilaci

Evropané chtějí žít ve společnosti s vysokou mírou důvěry, obklopeni lidmi, kteří mluví jejich jazykem, jejichž chování je předvídatelné a kteří sdílejí základní hodnoty. Multikulturalismus často znamená zásadně odlišné pohledy na svět a hodnoty, které se v praxi často střetávají. Objevuje se stále více zpráv o šikaně rodilých francouzských a německých žáků ve školách, kde jsou v menšině.¹

Žene nás existenciální poznání: pokud se rodilí Evropané stanou menšinou na vlastním kontinentu, je Evropa jako svébytný kulturní a politický celek mrtvá.

Smrt evropského projektu

„Evropský projekt“ není pouhým souborem obchodních dohod; jeho skutečným smyslem je společná kultura, budovaná po tisíciletí prostřednictvím sdílených zvyků, literatury a politického smýšlení. Toto sdílené dědictví je jediným důvodem, proč evropská integrace vůbec funguje.

Pokud se toto kulturní pouto rozpustí masovou migrací, samotný základ Evropské unie bude odsouzen k zániku. Bez jednotného kulturního jádra se Unie nevyhnutelně rozštěpí a rozpadne.

Od civilizace k podrobení

Vykořeněná Evropa – pouhá slupka toho, čím bývala – nebude mít vnitřní soudržnost, aby mohla uplatňovat svou moc. Jakmile bude naše civilizační identita uhašena, přestaneme být pány vlastního osudu. Rozdrobená Evropa se místo toho stane hřištěm cizích mocností. Budeme zredukováni na soubor slabých států, předurčených k tomu, aby si je cizí mocnosti podrobily.

Abychom zabránili tomu, aby se Evropa stala pouhým „zeměpisným pojmem“ uneseným vnějšími zájmy, musíme chránit demografickou a kulturní celistvost, která evropskou strategickou nezávislost umožňuje. Tisíciletí našeho vývoje se nesmíme vzdát; musíme je střežit jako jedinou cestu k suverénní budoucnosti.

Ideologická obrana

V Evropě není místo pro světonázory, které pohrdají naší historií, utlačují ženy nebo odmítají naše sekulární svobody a usilují o vytlačení našich etnokulturních identit. Naší vizí je sjednocená federální Evropa, která je štítem svých obyvatel – Evropa, kde je bezpečí výchozím stavem života, nikoli luxusem, který musí střežit beton a samopaly.

3. Hlavní struktura: strategické pilíře

I. Pilíř první: úplná suverenita nad hranicemi a vymáhání práva

Cíl: Ochránit kontinent a obnovit vládu práva.

1. Jedna hranice, jedna síla

Současná roztříštěnost 34 národních hranic je strategickou slabinou, kterou zneužívají obchodníci s lidmi a nepřátelské státy. Migrační krizi lze vyřešit jen tehdy, bude-li Evropa jednat jako jediný federální celek s jedním vnějším perimetrem.

Rozšíření Frontexu: Požadujeme přeměnu Frontexu z podpůrné agentury v mohutnou výkonnou Evropskou pohraniční a pobřežní stráž. Musí být rozšířena, militarizována, zmocněna k fyzickému zabezpečení vnější hranice nezávisle na váhání jednotlivých států a v případě potřeby mít status kombatantů.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) se proměnil v největší právní překážku naší bezpečnosti, když soustavně upřednostňuje práva nelegálních migrantů před bezpečností evropských občanů.² Současné právo na azyl se vzdálilo svému původnímu účelu ochrany utlačovaných; stalo se systémem, který evropským národům bere jejich demokratické právo rozhodovat o tom, kdo překročí jejich hranice.

Nový rámec kontroly: Ave Europa volá po zásadní přestavbě práva na azyl. Uznáváme, že současné ochromení pramení ze zneužitého, nemístného humanitářství. Abychom to napravili, navrhujeme „nové právo na azyl“ založené na dvou pilířích:

Přísná způsobilost: Ochrana musí být vyhrazena výhradně těm, kdo jsou skutečně a individuálně pronásledováni – například syrským křesťanům nebo jiným svébytným menšinám, kterým hrozí cílené vyhlazení.
Pravomoc k hromadné repatriaci: Systém musí být reformován tak, aby deportace byly snadné a efektivní. Právní rámec by měl umožnit hromadné repatriace bez desetiletí soudních průtahů, které dnes odmítnutým žadatelům umožňují zůstávat neomezeně dlouho. Repatriace do bezpečných zemí by měla probíhat rychle.

Ultimátum ESLP: Pokud se reforma práva na azyl ukáže v rámci stávajících mezinárodních rámců jako nemožná, Ave Europa požaduje formální vystoupení všech členských států EU z jurisdikce ESLP ve věcech migrace a hranic.

Stojíme-li před volbou mezi zastaralým soudním orgánem a přežitím naší civilizace, volíme naši civilizaci. Budeme chránit skutečně pronásledované, ale už nedovolíme, aby „právo na azyl“ sloužilo jako sebevražedný pakt evropských národů.

2. Politika „No Way“ a repatriace

Prosazujeme okamžitou a systematickou repatriaci všech osob, které do Evropy vstoupily nelegálně.

Pouze legální cesty: Nechceme do Evropy žádné zavedené nelegální trasy. Vstup musí být zcela legální, předem schválený a procesně upravený. Musíme mít externí centra pro vyřizování azylu v bezpečných třetích zemích, kde mohou skutečně pronásledovaní uprchlíci žádat o azyl. Dříve nelegální trasy lze legalizovat výslovným schválením parlamentu. Dochází-li k extrémnímu nátlaku nebo pronásledování ve státě bezprostředně sousedícím s Evropskou unií, měl by cestu výslovně povolit zvlášť k tomu zřízený soud. Jinak platí: kdo překročí hranici nelegálně, zejména poté, co byla zřízena centra pro vyřizování žádostí, ztrácí jakékoli právo žádat o azyl nebo vízum a dostává doživotní zákaz vstupu.
Deportace zločinců: Každý cizinec, který spáchá závažný trestný čin, musí být okamžitě deportován. Žádné druhé šance, žádné podmíněné tresty a žádné „případy zvláštního zřetele“.
„Protokol páky“: Federální Evropa využije celou svou ekonomickou váhu, aby přiměla země původu přijmout své občany zpět. Zavedeme přísnou politiku, podle níž každému státu, který odmítne přijmout zpět své státní příslušníky, bude veškerá rozvojová pomoc snížena na nulu. Dále zablokujeme soukromé převody peněz (remitence) posílané z Evropy do této země. Finanční tlak si spolupráci vynutí. Země, které se rozhodnou hrát podle pravidel, naopak odměníme rozvojovou pomocí nebo investicemi. Není-li deportace do domovské země možná, proběhne deportace do bezpečné třetí země.

II. Pilíř druhý: kulturní obrana a vnitřní bezpečnost

Cíl: Překonat vnitřní/domácí odpor, zastavit zahraniční vliv a chránit evropské tradice a soudržnost.

1. Boj proti neslučitelným ideologiím: musíme být netolerantní k netoleranci

Blokování zahraničního vlivu: Musíme přerušit finanční tepny náboženských a politických institucí, které šíří radikalismus. Konkrétně jmenujeme organizace, jako je DITIB, která působí jako prodloužená ruka turecké vlády (a další organizace financované státy Perského zálivu). Tyto organizace provozují v Evropě mešity, které brzdí integraci, špehují kritiky a šíří protievropské nálady. Musí být zrušeny a trestně stíhány.
Soudní důsledky: Zahraniční financovatelé radikalismu musí být zablokováni a postaveni před soud. Požadujeme tresty odnětí svobody pro ty, kdo napomáhají zahraničnímu vměšování nebo radikalizaci na evropské půdě. Nebudeme tolerovat páté kolony financované Ankarou, Rijádem nebo Dauhá, které působí uvnitř našich hranic.

2. Ochrana tradic

Odmítáme přijmout „nový normál“, v němž se veřejný život odehrává za protiteroristickými betonovými zábranami. Miliardy vynakládané na zabezpečení vánočních trhů a dalších veřejných akcí jsou daní za selhání migrační politiky. Zavazujeme se obnovit Evropu, kde lze tradice slavit otevřeně, bez stínu teroru.

3. Občanství a naturalizace

Musíme zastavit statistické triky masové naturalizace. Se znepokojením konstatujeme, že země jako Německo naturalizovaly za jediný rok 300 000 lidí a občanství fakticky využily ke statistickému zakrytí migrační krize.

Odnětí občanství: Musíme si vyhradit právo odejmout občanství osobám s dvojím občanstvím, které spáchají závažné trestné činy, teroristické činy nebo přímo agitují proti zásadním evropským zájmům. Lotyšsko jde příkladem.
Pas je posvátný: Občanství je závěrečnou fází asimilace, nikoli byrokratickým nástrojem ke zlepšení statistik kriminality.

III. Pilíř třetí: ekonomický realismus a sociální spravedlnost pro Evropany

Cíl: Chránit sociální stát a zvrátit „odliv mozků“.

1. Odstranění motivačních faktorů

Reforma sociálního systému: Musíme zcela odstranit faktory, které lákají málo kvalifikované migranty. Nově příchozí by neměli mít nárok na sociální dávky a naším bezprostředním cílem je úplné zrušení sociálních dávek pro cizince, pokud nejsou čistými přispěvateli. Pokud se nedokážou finančně uživit, musí se vrátit do svých domovských zemí. Odvětví spoléhající na levnou zahraniční pracovní sílu by měla být místo toho motivována k automatizaci.
Ochrana zdravotnictví: Musíme upřednostnit stárnoucí evropskou populaci a mladé rodiny domácího obyvatelstva. Zahraniční zdravotníky vítáme, ale odmítáme falešný narativ, že masová imigrace zlepšuje zdravotní péči. V přepočtu na obyvatele imigrantské populace jen zřídka dávají více lékařů než domácí obyvatelstvo.³ Budeme naopak mnohem selektivnější a budeme dbát na své potřeby, místo abychom bezhlavě otevřeli hranice a doufali, že získáme dost lékařů a sester.
Bytová krize: Uznáváme, že migrace je významným hybatelem nedostatku bydlení. Miliony nově příchozích soupeří s mladými evropskými rodinami o omezený obytný prostor a zvyšují nájmy. Při přidělování sociálního bydlení musíme vždy upřednostňovat mladé evropské rodiny.

2. Zvrácení odlivu mozků

Zatímco dovážíme miliony málo kvalifikovaných lidí, ztrácíme své nejlepší hlavy. Například jen za jediný rok opustilo Německo přes 300 000 kvalifikovaných Němců; v celé Evropě jde o miliony. Tento exodus musíme zastavit tím, že Evropu znovu učiníme bezpečnou a prosperující, místo abychom své obyvatelstvo nahrazovali neslučitelnými kulturami.

4. Vymáhání a správa

K uskutečnění této vize navrhuje Ave Europa tato konkrétní legislativní a výkonná opatření:

Omezení slučování rodin: Slučování rodin není právo; je to odměna za zásluhy. Slouží jako pobídka pro vysoce vzdělané, kulturně kompatibilní a osvědčené migranty, kteří dokážou své rodiny plně financovat. Pro málo kvalifikované migranty má být slučování rodin zrušeno. Místo toho by jim mělo být usnadněno navštěvovat rodinu v domovské zemi, aniž by ztratili pracovní vízum.
Mateřství, ne migrace: Uznáváme demografickou krizi (nízkou porodnost), ale prohlašujeme, že migrace je falešný lék. Řešením musí být podpora evropských rodin a mateřství. I když nedosáhneme úrovně plodnosti zajišťující prostou reprodukci, nahrazení obyvatelstva řešením není.
Sankce vůči zahraničnímu financování: Okamžité legislativní kroky ke konfiskaci majetku náboženských organizací sponzorovaných cizími státy (jako je turecká DITIB v Německu), pokud se prokáže, že šíří protiústavní nebo protievropskou propagandu.

5. Strategický výhled: od obranného postoje k evropské suverenitě

Žádná civilizace nikdy nepřežila tím, že popírala materiální a kulturní předpoklady vlastní existence. Řád, bezpečnost, demografická a etnokulturní kontinuita jsou základy, na nichž byly společnosti historicky vybudovány. Chceme evropskému civilizačnímu projektu vrátit sebedůvěru a hrdost. Odmítáme se nadále nechat rozmělňovat jen proto, abychom snáze vyšli vstříc lidem z odlišných kulturních okruhů a tolerovali je; to je něco, co by oni sami ve svých domovských zemích nepřijali. Žádná jiná civilizace nedekonstruuje sama sebe, proč by to tedy měla dělat Evropa?

Konec morálního divadla

V posledních letech se Evropané posunuli od morálního divadla, které charakterizovalo první roky uprchlické krize, kdy se politici předháněli v tom, jak ctnostní a nesobečtí dokážou být při vítání nově příchozích. Vstoupili jsme však do nové éry zbabělosti, mlčení a pasivity, v níž Evropa kvůli obtížnosti a politickým nákladům reformy EÚLP raději pasivně přijímá nefunkční azylový systém. Některé země, jako Maďarsko, se naopak rozhodují oslabovat právní stát, aby evropskému azylovému systému vzdorovaly.⁴ Tento úpadek můžeme zastavit jen rozhodným jednáním.

Bezpečnost jako předpoklad svobody

Svoboda v chaosu neexistuje. Možnost volně procházet městem, veřejně se shromažďovat, slavit tradice beze strachu a důvěřovat nestrannosti státních institucí jsou předpoklady jakéhokoli smysluplného pojetí svobody. Bezpečí stojí na důvěře; důvěra stojí na známém prostředí. Chceme-li žít v bezpečí, nesmíme se cítit jako cizinci ve vlastních domovských zemích; stejně tak chceme zabránit etnické segregaci v našich městech. Evropa, která nedokáže kontrolovat, kdo vstupuje na její území, není suverénní; Evropa, která nedokáže deportovat ty, kdo porušují její zákony, nepřežije jako soudržný stát.⁵

Proto prosazujeme jednoduchou hierarchii: bezpečnost předchází integraci, zákon předchází soucitu a suverenita předchází solidaritě. Bez tohoto pořadí se zhroutí všechny tři pojmy.

Akceschopný federalismus

Tato strategie vyžaduje federální Evropu – nikoli technokratickou nadstavbu, ale politický celek schopný rozhodného jednání. Roztříštěné národní přístupy selhaly. Dokud zůstane jeden stát propustný, jsou zranitelné všechny ostatní. Federální pravomoc v oblasti hranic, deportací a migračního práva není ideologickou preferencí, ale funkční nutností zdravé společnosti.

Tento federalismus musí být zároveň demokraticky ukotven. Občané musí znovu získat pocit, že politická rozhodnutí odrážejí jejich prožívanou realitu, a ne abstraktní morální teorie. Současná propast mezi veřejným míněním a výsledky politiky je neudržitelná.

Federalismus nám také dá sílu uspořádat naše bezprostřední okolí – od severní Afriky přes Sýrii po Turecko – a zajistit tak naši bezpečnost i spolehlivé vnější hranice.

Evropa, kterou stojí za to bránit

Otázkou nakonec není, zda si Evropa tuto strategii může dovolit. Otázkou je, zda si může dovolit ji neuskutečnit. Náklady nečinnosti jsou už patrné: rostoucí kriminalita, sociální roztříštěnost, klesající důvěra, rostoucí náklady na bydlení, přetížené zdravotnictví a demografický rozklad. Nic nepoškozuje legitimitu evropského projektu víc než současný migrační režim. Dokud bude evropský projekt spojován s globalistickými představami o zaměnitelnosti lidí bez ohledu na kulturní a etnický kontext, nepřežije. Ponechají-li se tyto trendy bez kontroly, povedou k nezvratnému úpadku.

Ave Europa usiluje o Evropu, kterou opět stojí za to bránit: etnokulturně sebevědomou, sociálně soudržnou, ekonomicky výkonnou a geopoliticky asertivní.

Poznámky

https://www.focus.de/panorama/muslimisches-mobbing-in-hamburg-studie-laesst-grosses-problem-vermuten_aadaae4a-a0f3-49e5-80cb-786c7bd962b8.html a https://www.cath.ch/newsf/harcelement-religieux-des-eleves-musulmans-provoquent-leurs-camarades/
https://www.telegraph.co.uk/world-news/2025/09/02/europe-democracy-at-risk-without-asylum-reform-top-judge/ a https://www.reuters.com/world/uk/uk-wins-court-ruling-keep-asylum-seekers-hotel-risks-angry-response-2025-08-29/
V Německu působí 5 800 syrských lékařů; ve srovnání se syrskou populací celkově je počet lékařů na obyvatele přibližně stejný jako u domácího obyvatelstva.
https://www.infomigrants.net/en/post/68777/hungary-files-lawsuit-against-eu-court-over-migrationrelated-fine
https://www.lefigaro.fr/actualite-france/annee-apres-annee-la-litanie-tragique-des-crimes-et-delits-impliquant-des-clandestins-sous-oqtf-20250223 Zejména ve Francii je počet trestných činů spáchaných osobami s příkazem k opuštění území obrovský.